Video

Podle hera Babiše no probllem nein?

@David Halabuk ale pravdu maji oba, to na tom nic nemění

farba a obsah flaše sú dve rozdielne veci

​@Jan Tichavský Nemyslím si, že by se realita blížila teorii, pokud něco, tak spíš naopak teorie se blíží realitě. Nejsem si jistý ani tím, že se systém zlepšuje. Je totiž mnoho kritérií, podle kterých se něco takového dá tvrdit, a domnívám se, že jsou alespoň z části subjektivní. Informace jsou dnes mnohem snáze dostupné, také je jich výrazně víc. Úkolem většiny lidských dětí je poslouchat a přejímat od jim vnucené autority informace, které vybral někdo, kdo o nich vlastně nic neví. Neříkám, že člověk není schopen racionálního myšlení, jen si myslím, že je stále většinově založen na emocích, často i tehdy, kdy už si myslí, že to o emocích není. O nějaké romantické představě tlupy myslím nemá moc smysl se bavit. Společnost nemusí být na úkor individualismu, to nejsou věci, které musí stát proti sobě. Jedinec sám si může určit, s kým a jak bude spolupracovat. K funkční společnosti není nutné, aby do ní byli všichni nuceni silou. Často je navíc třetí strana spíš na škodu. S pluralitou názorů a způsobů to není zrovna moc slavné, obojí je omezeno. Jeden vůdce nebývá osvícen, více vůdců osvíceno být ani nemůže. Není až tak velký rozdíl mezi tím, jestli je vůdce jeden, nebo je jich tisíc, také nemusí být ani tak velký rozdíl mezi tím, jestli jsou voleni, nebo ne. Pokud budeme kráčet ve stopách ostatních, může se stát, že se vydáme špatnou cestou, v domnění, že jdeme správně. Bohužel se nedá říct, jestli je výsledek způsoben něčím jiným, nebo ne. Všechny země jsou svým způsobem stále rozvojové. Ano, firmy a státy mají větší moc, než jediný člověk, jenže dva jsou víc, než jeden. Buď mi firma své služby nenutí, pak pro mě není problém, nebo mi je nutí (silou), pak se ale dostává do konfliktu s jinýma firmama, které nechtějí, aby mi byla daná služba nucena. Služba, kterou nemá smysl provozovat pro zisk, by neměla existovat, protože o ní není zájem, to vlastně platí i pro ta základní práva. Monopol není nutně špatný, dokud je možné mu konkurovat, protože v takovém případě musí daná firma udržovat dostatečně dobré podmínky, aby se konkurence nevyplatila. Agrofert je nádherný příklad firmy, která má svou pozici díky státu. Myslím, že by to s ním tak slavné nebylo, kdyby mu stát neničil konkurenci. Myslím, že podpora malých podnikatelů, firem, etc. by neměla být placena z peněz, které byly sebrány ostatním lidem. Právě na trhu se pozná, o jaké nápady je zájem. Dotace peníze netvoří, naopak je berou, protože se část musí dát na přerozdělovací aparát. Ohledně zdravotních pojišťoven nevím, není náhodou zdravotní pojištění povinné? Konkurence škol mi přijde jako konkurence Albertů, všude seženeš prakticky totéž. V ČR jsou pro běžného člověka ve věku 6-15 let dostupné prakticky jen 3 způsoby vzdělávání, ten aktuálně běžný, Montessori (což je skoro to samé) a individuál s přezkušováním. V porovnání s tím, jaké jsou možné způsoby vzdělávání, je tohle směšně málo. Například jsou celkem známé školy, jako Sudbury Valley School, které nechávají dětem úplnou volnost, v ideálním případě včetně školní docházky, a očividně fungují, dokonce s nadprůměrnými výsledky.

@Barendol Neznámí Samozřejmě že realita je jinde než teorie, ale myslím si že se k ní blížíme, učíme se ze svých chyb a zlepšujeme systém i jeho pravidla. Jsme vzdělaní víc než kdykoliv díve v historii, máme k dispozici skoro veškeré vědění lidstva online a úkolem každého lidského mláděte je vstřebat poznání k čemu jsme až do teď došli (doporučuju ke čtení www.sloww.co/lessons-of-history-quotes/#historyprogress a další na té stránce). Co se týče jednání, my jsme dospěli do toho okamžiku právě díky racionálnímu myšlení na úkor emocí. Jinak bychom stále skákali kolem jeskyní a byli bychom na úrovní lovců a sběračů. Díky používání rozumu se můžeme koukat na tyhle videa a vést o něm přesně tyhle diskuze z pohledu logiky, ne jen emoční výkřiky (jak je všechno špatně apod.). Samozřejmě nezapřeme svoji biologickou historii a každý z nás snadno zkratkovitě jedná na základě emocí a řízení nejstarších částí mozku, ale dokážeme to ovládat a máme nějaký řád, máme rozvinutou společnost která je víc než jen nejsilnější velitel tlupy který všem poroučel jak se mu chtělo a jak se ten den zrovna vyspal (a tudiž dělal že věděl co je pro celou vesnici nejlepší). Tedy jednáme v nějaké míře racionálně a máme nějaké svobody. Ty mají také limity a musíme si uvědomit že žijeme ve společnosti mnoha lidí, pro chod této společnosti je potřeba nějaká úroveň spolupráce na úkor individualismu a existují efektivnější způsoby řízení ve velkém měřítku než mezi pár lidmi. To jak konkrétně to dělat je samozřejmě otázka diskuze, souboje ideí, argumentů, praxe a lidi si z toho pak vyberou a volí své zástupce kteří mají prosazovat jejich názory neboli jejich pohled na to kam posunout společnost a jak má fungovat. Oproti diktatuře tu máme pluralitu názorů i způsobů, není to pouze o tom jednom vůdci který nebývá často osvícen a jen všem nařizuje co mají dělat podle jeho přesvědčení (a k jeho osobnímu prospěchu než ku prospechu většiny). Jelikož tohle se praktikuje v mnoha jiných zemích tak se zároveň můžeme podívat kolem sebe a poučit se z cizích chyb, přejmout to co podle nás evidentně funguje a co ne tak zavrhnout. To je taková konkurence na úrovni států. Jako víceméně stále rozvojová země máme výhodu že jdeme ve stopách těch co si naším vývojem prošli už dříc, můžeme se snadno inspirovat v otázkách digitalizace nebo rozvoje infrastruktury. Podle mě má stát zastupovat občany oproti firmám a jiným státům které už mají daleko větší moc než jednotlivý člověk. A má taky poskytovat služby které jednak nemá smysl provozovat pro zisk a druhak jsou základním právem na kterém jsme se jako společnost dohodli, například základní úroveň zdravotnictví nebo vzdělávání. Konkurence je dobrá až do jistého bodu a je potřeba ji udržovat zdravou, jelikož má tendenci se proměňovat v monopol (ehm, třeba Agrofert v několika oborech). Já jsem pro podporu malých podnikatelů, malých firem, podporu začinajících, startupů s inovativními myšlenkami a technologiemi. Ti velcí už podporu nepotřebují. Například máme konkurenci zdravotních pojišťoven které můžeme svobodně měnit nebo konkurenci škol které můžeme pro své děti taky svobodně vybrat. Nějak jsem nepochopil co jsou ty ilegální školy?

@Jan Tichavský Ano, snažil jsem se to co nejvíc komprimovat. Důvodů pro a proti je celkem dost. Ano, verzí demokracie je mnoho, proto uznávám i antické demokracie jako demokracie, ačkoliv se domnívám, že většina populace tam tehdy neměla možnost být politicky aktivní. Optimální parametry jsou jedna věc, realita věc druhá. Většinová populace se moc nezajímá o politiku, což jim, mimochodem, vůbec nemám za zlé, a vůbec netuším, jak takoví lidé tvoří svou volbu. Zodpovědně odvolit je neuvěřitelně drahé a výsledný efekt je malý. Zastupitel je také jenom člověk a nikdo nemá schopnost orientovat se ve všem, byť by měl sebevětší tým. Jak jsem se již ptal, jak může někdo vědět, co je nejlepší pro někoho jiného? Můžeme se tvářit, že jednáme logicky, ale na našich rozhodnutích moc logického není, základ jsou emoce. Problém dnešních států je, že se snaží hledat jedno řešení pro všechny, ačkoliv všichni připouštějí, že lidé se různí. Navíc, ikdyby opravdu existovalo jedno optimální řešení pro všechny, o čemž ve většině případů silně pochybuju, stát je zkouší po jednom, což znamená, že dobrat se správného řešení by mu trvalo výrazně déle, než trhu, kde se řešení může zkoušet více najednou. Problémů s demokracií je celá řada, nemyslím, že by bylo vůbec možné je všechny vyjmenovat. Například: Demokracie má tendence vést lidi k nezodpovědnosti snižováním její ceny, což vede k většímu snižování ceny nezodpovědnosti s argumentem, že je potřeba chránit nezodpovědné. Jestli mám lepší systém, nevím, ale myslím, že stát by měl nechat co nejvíce prostoru trhu, kdyby to šlo měl by se stát stát firmou, tedy povolit si konkurenci. Dalo by se říct, že by se státy mohly rozpadnout do "pozemkových států". Samozřejmě, že něco takového by prakticky nešlo udělat ze dne na den, nic takového ani nechci. Spíš mi jde o to, aby se např. povolila konkurence státním školám, což neznamená jen "soukromé" školy, jaké tu máme dnes, ale i školy, které jsou ilegální. Vždyť odvětví, která se po 89 dostala do rukou trhu, začala vzkvétat a jejich úroveň se zvyšovala výrazně rychleji, než v odvětvích, která zůstala státu.

Zdá se mi že tady popisuješ demokraci dost zjednodušeně. Navíc je víc verzí demokracie, u nás je to konkrétně zastupitelská. Vláda lidu má nějaké optimální parametru a to jsou třeba vzdělaní občané kteří se umí zodpovědně rozhodnou a volí své zastupitele, ideálně podle nějakých vizí, odbornosti svých týmů, dosažených výsledků atd. právě proto že řadový občan nemá kapacitu ani odbornost věnovat se všem aspektům vedení společnosti. Zastupitel pak ideálně má čas se věnovat své práci naplno a na specifické problémy si nechá poradit od lidí v oboru ve svém týmu. Zastupitelé na vyšších pozicích jsou pak celostátní delegáti kteří zastupují větší skupinu občanů podle svého programu a jsou legislativou a exekutivou. Rozdělení na více komor + prezident + justice pak vytváří systém protivah kde se navzájem kontrolují a mají možnost použít opravné prostředky při podezření na chybu. Je na tom zatím něco špatně, máš lepší systém? Zákaz nebo přerozdělení už jsou dost specifické prostředky a záleží spíš na zastupitelích exekutivy kteří zavádějí nějaký zákon na němž se ideálně shodli v rámci reprezentace svých voličů, kteří si to tedy přáli a proto volili někoho s jim blízkým programem.

Já si myslím že je to konvice

😂😂

A nejsou to jen 2 zápisy pro totéž? 3+3+3=3*3=3^2 Ale asi chápu, co tím myslíš. Odpověď je ale trochu jiná. Stejně, jako v případě 6 a 9, použitém ve videu, buď existuje nějaký další kontext, který jedno z řešení vyřazuje, nebo existuje více řešení, pak mají oba jen kus pravdy. To, že je 1 celé číslo, ještě neznamená, že 2 celé číslo být nemůže.

taky si říkám

Quid est veritas?

@Vojrid proc Pravdu nemůžeš definovat jakkoliv. A pokud ji definuješ jinak tak už se bavíme o nečem jiném a já můžu plně pochybovat o tvých tvzeních že někdo podle tebe produkuje nepravdy. Nebo zkus nahodit konkrétní dogmatické výroky, které rozporuješ, ať se bavíme o tom samém.

@Jan Tichavský Vydychej se a zkus to znova. Predchozi komentar je o tom, ze C. Svine svymi nepodlozenymi dogmatickymi vyroky zarazuje sam sebe do spolecnosti panu Soukupa, Okamury a dalsich, kteri produkuji hromady ne-pravdy, at uz pravdu definujes jakkoliv.

Tady asi nechápeš definici pravdy. Jak to někdo psal je to souhlas tvrzení se skutečností. Tedy pokud nejsme schizofrenici tak skutečný stav je pouze jeden. Ale existuje několik tvrzení (spíš nekonečně mnoho) které popisují tuto skutečnost a které jsou buď pravdivé nebo nejsou. Hlavní problém je ten, že zdánlivě odporující si "jediné pravdy" popisují každá jiný kousek skutečnosti, na jiném místě nebo jiném čase. No a někteří hlásající "jediné pravdy" ani nepopisují skutečný stav věci ale jen spekulace, ničím nedoložené domněky a prachsprosté výmysly.

Cožpak o to. Porovnávání má smysl, ale musí se přitom porovnávat porovnatelné. Porovnávat hrušky s jabkama je OK, pokud člověk porovnává třeba jejich hmotnosti, nebo cukernatost a to v daném okamžiku ;-)

Pokud je to shoda tvrzení se skutečností pak pro jednu skutečnost jasně danou místem a časem musí nutně existovat jen jeden soubor pravdových tvrzení, tedy jedna verze skutečnosti. Spíš je problém že lidi často popisují různé stavy skutečsnoti na různých místech a časem a vzájemně to poronávají, což nemá smysl.

Ad 1) To není pravda ale teorie založená na dosavadním stavu poznání. Tedy v nejlepší víře popisujeme naši představu skutečnosti, což ale nemusí být pravda a tedy nepotvrzuje že je pravd více. Je pouze více domněnek jak ta pravda vypadá a jak blízko jsme se k ní dostali. Teorie není pravdou. Stejně jako kdysi lidi věřili v ether protože to vysvětlení dávalo nějaký smysl a lepší teorie nebyla k dispozici. 2) Tvrzení jsou to velmi jednoduchá a ano, může platit několik tvrzení najednou pokud nepopisují ten samý exaktní stav skutečnosti. To se opět nevylučuje s jednou pravdou. Ta tvrzení jsou pouze střípky do mozaiky této pravdy. Tedy lokálně se zem jeví placatě, globálně je kulatá a v měřítku mezi těmito extrémy je i zvrásněná. Každý popisuje jiné měřítko, jiný pohled, tedy jinou část pravdy. Konflikt o placaté zemi nastává tam kde obě strany tvrdí o zemi jako celé planetě a jejím tvaru kdy se dá dokázat fyzikálně i empiricky že země je opravdu kulatá a ne placatá. Jo a koule uíme vyrobit pkraticky pefektně kulaté až na nějaké jednotky atomů pokud si to správně pamatuju, je k tomu tady na YT několik videí, např. na Veritasium.

Která to byla?

@Creepy Sisters s.r.o. Vážně?

@Jonáš Němec ale kdeže, on rád mačičky

On nadává košiškám😥... Oni si ho najdou... 🤗

@Jan Tichavský no jelikož částečně souhlasím ale musím vytknout jednu věc za kterou otevřeně nacisty chválím a to že kurva postavili v česku dálnice plus vylepšili český průmysl (ano sice na zbrojní ale i tak ho vylepšili) a to myslím smrtelně že udělali dobře že je postavily kdyby jich nebylo tak bychom tady asi jezdili ještě na koních jak za císaře pána

@Gondor Freeman Cz/Sk Nacisté byli špatní protože (hromadně) masakrovali civilisty což je v rozporu s hodnotama prakticky jakékoliv moderní společnosti, snad kromě extrémů typu Severní Korea nebo Čína. Nacista se na to mohl dívat z různých úhlů podle toho jestli byl řadovým vojákem nebo velitelem a nakolik měl vymytej mozek a věřil že to fakt vyčistí rasu na perfektní lidi nebo nakolik se bál vlastního života a tak radši ovětoval ten cizí než svůj. To už je pak hledání důvodů a motivů a můžeme se bavit o tom nakolik je špatné zabít člověka, ať je to člověk "nesprávné rasy", jiný voják, nebo onen nacista a můžem o tom diskutovat ještě tejden. Obávám se že ale moc pozitivních závěrů mít nebudeme a na moje úvodní tvrzení to nebude mít vliv.

@Jan Tichavský takže obrazně řečeno nacisté byli špatní protože to vidíme ze strany utlačovaných hhhmmm zajímalo by mně jaký pak pohled by člověk měl kdyby byl nacistou hhhhmmm

Pravda jako objektivní a úplný popis skutečnosti může být dost daleko od naší představy reality (což se reálně děje v našem komplexním světě) a náš stupeň poznání je často dost omezený. Jako s tou Platonovou jeskyní. Co člověk vidí a kde žije je celekem snadné zmapovat, i tak je ale dost událostí ze kterých máme pohled jen jedné strany a co teprve zprostředkované informace z jiných zemí a kontinentů, tam už těžko člověk bez delšího studia může rozhodnout co je úplná verze pravdy.

Ano? A čím je silnější? Tím, že v ní více lidí věří? Haha. Váš komentář je moc neobjektivní, upřesnění by se hodilo.

To fakt není pravda, ale názor =) Normálně lidé neříkají, že mají svou pravdu na křesťanství. Jako dobrý, tady záměna nikoho neohrozí, každopádně je to super způsob, jak se nechat velmi snadno ponížit.

Ten chlapec má pravdu

Děkuji ušetřil jsi mi psaní, souhlasím. Ten problém je ve slově pravda samotném. Spousta lidí vnímá pravdu jako fakt a spousta lidí jako názor. Na názorové hladině se dají vnímat věci z jiného úhlu pohledu v návaznosti na naše zkušenosti a znalosti každý si udělá svůj názor jak prostě umí. Názor biochemika na novou nemoc bude jiný než reportéra v tv ale oba zároveň mohou mít pravdu.

Nemyslím si že by som bol rád keby tomu tak je, pokiaľ by teda všetci nemali jeden(pravdivý) názor a to sa asi nestane.

PS: Na téma pravda byl zajímavý díl Focusu Václava Moravce, sice výběr hostů nebyl dost různorodý(názorově podobní lidé), ale i tak doporučuji ke shlédnutí.

Hele zrovna ze střelby v Ostravě bych si srandu nedělal... I ve vaší obci může být člověk, kterému přepne v pale..

Podle toho jak se to hodnotí a jestli jsou vůbec dána nějaká měřitelná kriteria. Jako třeba kdo je dobrý učitel? Ten kterého žáci mají nejlepší výsledky? A mají je proto že dobře učí nebo že je jen dobře připravil na ten konkrétní test anebo je hodnotí velmi mírně? Nejlepší zpěvák podle toho kolik oktáv zazpívá nebo že si sám píše texty nebo že prodal nejvíc desek, který mu ale propaguje jeho studio/vydavatel/manager? Nebo že je zrovna v mé sociální bublině oblíbený? Jako dá se hodnotit více obejktivně ale člověk se nad tím musí racionálně zamyslet a nedávat jen na první pocit protože to se pak na ničem neshodneme nebo kopírujeme tupě dav, což nás nikam neposouvá.

@Ervin Schrodinger Ano, někdy prostě uznávaná pravda nemusí být pravdou. Souhlasím, že když nemáme jisté podklady, abychom našli tu vyšší pravdu (úplnou), tak si tvoříme svoji, většinou tu, na které se většina shodne, nesložitá, praktická. Problém je ten, že co se týče dobra a zla, to bychom to museli určovat s odstupem času. Však jo, ono důsledky po nějaké té době vždycky vyplujou na povrch, ale nejsou to všechny... někdy ani zdaleka. A pokud je životnost vesmíru nekonečná, pak je zřejmé, že za správné/pravdivé zvolíme to nejpodporovanější tvrzení. Asi každý ve všem hledá pravdu, ale v pocitech je pravda pouze fyzicko-chemická. A tak, máme na vše svoji pravdu, ačkoliv ta pravda se nemusí vyskytovat, zvlášť u případů, kde nemáme šanci nikdy zjistit pravdu, takže se shodnem na vlastní pravdě.. Však proč to měnit, když s tím téměř každý souhlasí, co? Pravda nesmí být lživá, jenže na emoce se nedá s matematickou logikou (samozřejmě pokud nejste cestovatel časem, který zřel důsledky jednání až do [možného] konce vesmíru, což velmi pravděpodobně nejde). Takže svět pro nás bude jedním zvětšujícím/zmenšujícím (v závislosti na vědomostech) otazníkem. Ale nebylo by na nic, kdybychom věděli vše? Ztráta motivace poznávat? Nevědomost je dar či prokletí, jde o úhel pohledu.

Já to chápu tak že není více pravd protože je jedna pravda a to je skutečný, reálný, objektivní stav věcí (vesmíru, všeho...). Pak jsou nějaká fakta a nějaké výroky či tvrzení které mohou popisovat část stavu věcí a ty se nemusí vylučovat pokud se nedotýkají toho samého popisu pravdy, což se často stává. Ale popis jedné skutečnosti může být maximálně neúplný, nikoliv různě si odporující. Ono je to častá argumentační taktika, vybrat výtah tvrzení které podporuje moje myšlení a to co semi nehodí do krámu tak taktně zamlčím. To se pak lidi můžou hádat do krve na jedno téma ale každý mluví o něčem jiném, jiných částech popisu reality.

​@Jan Rychlý Asi záleží na tom, jak definujeme, co znamená pravda. Je to jiné, pokud pravdu definujeme jako např. SHODA tvrzení se skutečností nebo pokud je to komplexní informace o skutečnosti, kterou nutně nemusí jediné tvrzení popsat. Asi je zřejmé, jakou definici jsem použil já. Každopádně děkuji za reakci, díky které jsem si uvědomil, že jsem měl komentovat trochu pokorněji.

@Ervin Schrodinger To si nemyslím. K tomu, aby jste měli pravdu nemusíte říci všechny pravdivá tvrzení na dané téma. Ale možná, že jsem špatně pochopil váš komentář, to se stává.

Pleteš si pojem tvrzení a pravda. Pravda se skládá ze VŠECH pravdivích tvrzení na danou věc.

To je tak nějak jeden z centrálních motivů Atlasu mraků, ale (nepamatuju si přesně), hádal bych Zachry a Sonmiin talisman/projekce.

Tipuju něco se Sonmi 451 :)

@Jan Tichavský Když se přetřu na černo nejsem černoch, i když tak vypadám. Když se převleču za medvěda, nejsem medvěd. To stejné platí pro muže, který se převleče za zenu. Tato logika dá použít úplně na všechno. (Pouze bych rád podotknul, že k transexualním lidem - z může na ženu a naopak jsem velmi tolerantní.)

@Sanctus Ferrum Většinou to sice poznat je ale nejde to exaktně definovat. A stává se normálně že to poznat úplně nejde, stačí delší vlasy, oholená tvář a rozdíl se stírá. Když někdo chce tak se může obléct, namalovat, učesat tak že vypadá jako ten z druhého pohlaví, jak říkáš na konci. Měl by mít tuto svobodu a měl by být posuzován podle vzhledu nebo ne? Pokud se ti muž přelíčí na ženu a ty v něm poznáš ženu, budeš ho brát za ženu, je to tak? Ale podle genitálií to žena být nemusí, jenže ty jako doktor to nezkoumáš, takže co s tím? A hlavně otázka nakonec, má vůbec smysl tyhle lidi nacpávat do nějaké škatulky když se v ní oni sami necítí dobře nebo v ní být vůbec nechtějí (a myslím že to se stává i tobě akorát se nejedná o pohlaví ale o jiné škatulkování třeba na první pohled), má smysl se tím zabývat?

@Jan Tichavský A abych nezapomněl to "třetí pohlaví", o kterém mluvíš je extrémně vzácná anomálie. Chyba přírody.

@Jan Tichavský Může od ženy rozezná každý na první pohled. Kolikrát se ti stalo, že jsi nepoznal může od ženy? Většinou jsou to pouze výjimky, kvůli kterým rozhodně není třeba měnit společnost ani celý pohled na tuto věc. Samozřejmě pak jsou tu ti, kteří se snaží, aby poznáni nebyli. :)

@Sanctus Ferrum "Pohlaví je pohlaví" je nic neříkající tautologie. Asi máš namyslí pohlavní orgány a druhotné pohlavní znaky. A hlavně ten druhý aspekt se může dost lišit v rámci jedinců se stejnými či podobnými pohlavními orgány. Ale snad už jsme jako civilizace dospěli a nemusíme lidi řadit jen podle jednoho orgánu. Jak teda jasně definuješ chování lidí podle pohlaví aniž by ses jim koukal do spodního prádla? Jedni si hrajou s autíčkama, programují počítače, staví domy a druzí učí děti, starají se o pacienty, vaří a uklízí? Nebo jsme od stereotypů trochu dál a není to tak jednoznačné?

To je zase pouze několik tvrzení které jsou součástí pravdy jako popisu skutečného stavu věcí. Tvrzení obou stran popisují jiný kousek této skutečnoti a nemusí být v rozporu, protože každý mluví o něčem jiném, navíc ještě pramení z nějakých subjektivních spekulací (kdo ví na co jsou ty zbraně určeny, existují vůbec, v jakém množství, fungují nebo ne atd.). Pokud se baví o tom samém jako například došlo k narušení suverenity protože podle nějakédefinice zaútočil fyzicky a doložitelně cizí stát na území státu jiného. Na tuto otázku lze potom jednoznačně odpovědět ano nebo ne. Problém je že většinou nemáme úplné informace a důkazy že k tomu došlo (byl na cizím území?, byl proveden skutečně útok?) a to zase závisí na dalších definicích a nějakých dohodách například že každý z těchto států jakožto i zbytek světa se jasně dohodnul a souhlasí že hranice vede přesně tudy a ne o kilometr dál. No a v našem komplexním světě takových exaktních otázek je spousta a dostupných faktů která to mohou bezpochybně doložit (tedy odkrýt onu jednu pravdu) naopak zase málo.

tak řeknu, že je mi to jedno.

@fermion No i kdyby, tak co se stane pokud to neudělám? Protože když říkáš že musím, ale je fyzicky možné to neudělat tak vlastně nemusím. Takže co by se dělo potom?

Před začátkem argumentace musíš vše jasně definovat. Např. Věc je vysoká pokud je alespoň dvakrát větší objekt x. Atd.

@pavel novak skoro, skoro, žádní "Neomarxisti z Bruselu" mi tam celkem chybí. A lehce Pražská kavárna taky

kdepak tu mají havlofašisti na čt,bakalonovin, mainstreamu proto na čt odmítají dodržovat zákony o vyváženosti a beztrestně šíří své propagandistické pravdy eu , usa verze událostí,= nevyvážená nedemokratická tv , sloužící jako čistě propaganda multi-kulti, eu, usa agresí , vyváženost podle čt ve střetu zájmů, havloidní ředitel, havloidní redaktoři, havloidní moderátoři si zvou bakalohavloidní odborníky, havloidná historiky a navzájem si lžou do kapsy a prosazují svou jedinou pravdu

@Wulfiii trochu si budu protirecit ale co otázka "jaká barva je na Duze?" zde je pravda jednoznačně více. Ikdyž napadá mě že pravda bude výjmenovaní všech barev že?

@Lukáš Rolek třeba "která strana mi přinese nejvíc peněz" (Ať už to znamená menší daně nebo vyšší dávky) nebo "která strana nejvíc bojuje za přírodu". Na tohle už existuje pravda jediná (alespoň pokud se dá věřit tomu, co strana říká a co pak dělá). Otázka je to komplexní, ale pravda jediná, pokud je otázka položena správně.

@Lukáš Rolek no jistě protože pro každého znamená ta otázka něco jiného - tudíš není stejná. Že je položena tak aby zněla stejně, zase tolik neznamená. Teda jen že není otázka dostatečně atomická.

@Couchi Jak by jste to zkonkretizoval? Popravdě... když už jsme u toho... tohle je hodně věc názorů a subjektivní filozofie. Já se třeba na to můžu dívat tak, že (mluvme o téhle konkrétní otázce) neexistuje nějakým měřením stanovena odpověď, tím pádem tahle otázka zůstává předmětem úhlu pohledu. Já to vidím tak, že dokud nějaký vědec nepodloží nějaký důkazem, která z těch stran je ta správná, tak máme oba dva pravdu, založenou na našem názoru.

No jo ale není tu problém spíš v definici tedy že není otázka dostatečně konkrétní? "Která politická strana je lepší?" lze rozhodnout za předpokladu že víme co znamená být lepší politická strana-definice toho bude ale bude pro každého něco jiného, proto ta odpověď bude jiná - tudíš nejde o dvě pravdy na jednu otázku ale dvě pravdy na dvě otázky.

@Ervin Schrodinger ANo pokud se na ten 3D objekt dívají dva lidi ze dvou stran tak to budou popisovat rozdílně a oba budou říkat pravdivá tvrzení. Spíš je problém v tom, aby se shodli že nemluví o tom samém a co je hlavní, že ani tak nemá smysl si vyzobávat kousky reality a hádat se o nich ale skutečně se věnovat tomu co je důležité a co dáva smysl a o tom se spolu bavit. Jenže tady narazíme na různé názory lidí co je vlastně důležité a který argument má smysl. Jako třeba jak utrácet peníze z veřejného rozpočtu, na to budou tisíce názorů a málokdo bude mít k dispozici nějakou komplexní a detailní analýzu která by řekla že tento názor je výhodnější pomocí meřitelných parametrů.

Problém je, jak si definuješ, co je pravda. Třeba já za pravdu považuji skutečný stav věci. Pokud si pravdu představíme jako 3D objekt, musíme na ni koukat ze všech stran a musíme vědět, co je uvnitř, abychom ji znali. To, že vidím jen kousek, znamená, že ji neznám. Takže v mém pojetí existuje jen jedna pravda. Vše ostatní jsou pro mě názory, které je moderní mít na všechno, přesto že jsou často bezcenné.