Obrana České republiky | Pohraniční opevnění & Mobilizace 1938 - Očima vojáka speciálních sil - KLIP

Pokud nechcete svým zahraničním kamarádům ukazovat hrady, zámky a jiné historicky často už mnohokrát profláklé místa... Doporučuji je vzít do míst, kde Opevnění slouží jako muzea. Jedním takovým je i Dělostřelecká tvrz Stachelberg. Místní nadšenci se svou tvrdou praci snaží obnovit pevnosti tvrze do stavu roku 1938. Právě se snaží koupit původní kanon od zahraničního sběratele - pokud jim budete chtít nějakou tou desetikorunkou přispět -

Nejsmutnější dnes je, že část obyvatel sedlo na lep takovým vocasům jako Vrábel a podobní, kteří by Rusku dali vše, jen aby byl ten “mír” Mír je jen když potencionální útočník tuší, že nemá šanci! Takže vůbec nechápu tyhle kolaboranty, kteří fandí Rusku a navlékají to na slovanskou vzájemnost. Proti agresorovi platí platilo a platit bude síla! Kecy nic nevyřeší

můj děda utekl a sloužil v RAF , ale pravda i já dnes z toho mám jakoby trauma že jsme se nebránili v roce 38 , já osobně v té době bych šel bez váhání a je pravda že tato zrada se na našem národu podepsala

Dobrý den Michale. Někde jsem slyšel, že v usa není možné pěstování domácí zeleniny. Jak to prosím je doopravdy? Děkuji mnohokrát za odpověď.

...v káždém domě a v kážde rodině by měli hrdinu, na kterýho by se vzpomínalo i za sto let. A citili by bolest a citili by hrdost a tohle dohromady děla národ a tohle jim teď berete. Plk. Moravec (v serialu české století)

Armáda je vždy armáda .

Ahoj Michal. Prosím tá urob video o havárii v Ohio vraj je to obdobaČernobilu. Máš skvele videa a nápady

Také souhlasím s tím, že jsme se měli bránit. Jasně, tvrdit, že by jsme se ubránili je nesmysl, ale málo lidí bere v potaz dopad takové obrany. I přes porážku by Čechoslováci získali hrdost jako národ, po které tak dlouho jsme prahli a stále prahneme. Díky této hrdosti by se nejen mohla válka u nás odvíjet jinak (větší odpor partyzánů podobný třeba jako v Jugoslávii by bylo opravdu úctyhodné), ale třeba i poválečné dění. Již zmíněná Jugoslávie si právě vynutila "lehčí" verzi komunistického režimu díky tomu, že si de facto zemi osvobodili sami Jugoslávci. Mělo by to ovšem i dopad na německé vojsko, protože existuje dopis jednoho německého generála (jméno si nepamatuji, ale dá se to dohledat), který byl zaslán Hitlerovi do Mnichova, ve kterém se prosí, aby Sudety byly získány za každou cenu diplomatickou cestou, neboť dobývaní pohraničního opevnění Československa by si vyžádalo obrovské ztráty pěchoty i techniky. Což naznačuje do jisté míry i to, že obsazení Československa by bylo Pyrohovo vítězství, které by budoucí plány minimálně odložili. Mnoho lidí si německou armádu vybavuje jako tu z roku 1942. Nicméně ta je úplně jiná než ta z roku 38. Tehdy Němci sice už navýšili počet vojáků, dostatečné pro jakoukoliv válku s kýmkoliv, nicméně stále používali převážně tanky Panzer I a II, které měli pouze těžké kulomety a lehké rychlokanóny se slabým pancířem. Oproti tomu československé tanky vz. 35 a 38 byly plnohodnotné a nejmodernější tanky té doby, které by byly schopné ty německé odstřelovat z dálky, než by se dostali na ohrožující vzdálenost. Letectvo jsme sice měli ještě dvojplošníkové , ale jednak početné s velmi zkušenými letci, tehdejší Luftwaffe ještě tak zkušená nebyla, i když s moderními letadly. Častými argumenty jsou ztráty na životech, což je podle mě zcestný argument, protože každá válka si bere životy a kdyby jsme se měli řídit podle ztrát, vždy by jsme se podřídili tomu, kdo by vyhrožoval smrtí. Dále se pak argumentuje tou slavnou výhrůžkou se zničením Prahy. Jistě ztráta historických by byla velká újma, ale opět by neměla hrát roli v případě zvažování obrany státu. Proč? Protože ani naši předci tyto budovy nestavěli kvůli tomu, aby vydrželi do nekonečna, ale byli určené pro ně. Naše generace se nemá lpět na starých kulturních památkách (tím neříkám, že se nemáme o ně starat), ale máme stavět svoje vlastní stavby, máme vytvářet svoje vlastní umění, které se zase to stane historickou památkou a inspirací pro další generace, které budou mít svou kulturu. Rozhodní nebránit se nám rozhodně nepomohlo, pouze poslalo náš národ do věčných hlubin zapomnění kdysi bývalého hrdého národa a přijmutí faktu, že nic nezmůžeme. Náš národ sice nikdy nemůže být velkým národem jako jiní už jen čistě z počtu obyvatel a geografického rozložení, ale můžeme být i tak velkým národem duchem.

More like this i like to watching you 😊

Němci ne všichni mobilizovali také.

Máte pravdu

Také si myslím, že jsme se měli bránit. Národ tímto ztratil hrdost. Poláci vyjeli proti tankům na koních..... 😔

Mudro si mu to povedal Michal .

🇸🇰🤝🏻🇨🇿

Ono poznamenal by som to, že netreba sa na danú situáciu dívať jednostranne. Vdaka tomu že sa ČeskoSlovensko vzdalo, máme doteraz krásne historické pamiatky ako aj v Českej Republike tak aj na Slovensku, ktoré by v prípade opaku boli zničené. Pražský hrad, Orloj, Karlov most, Bratislavsky hrad, Oravsky hrad a vela iných, celú túto historickú čast by nám vymazali. Pozrime sa na Polsko ako dopadlo, Waršava bola kompletne zničená na základe vojny. V aktuálnej situácii ľudom chýba národná hrdosť a tá chýba preto, lebo je velmi málo ludí s hodnotami, málo vodcov, ktorý majú správne hodnoty a robia príklad svojej krajine. Na základe toho sa formuje spoločnosť. Preto dokážme namiesto "frflania malo sa udelat to a to" začať sami so sebou a urobiť ako pre krajinu tak aj pre ludstvo viac a hrdost príde prirodzene. Nech sa vám darí.

Tak to 3.3.23 vypadalo před US ambasádou v Bratislavě:

🇨🇿❤️🇨🇿

Ono se teď radí jak to mělo být tehdy. Politik kdysi měl odpovědnost. DNes žádnou nemá. V tom byl rozdíl. Navíc osobní zkušenost z 1. světové války. Na to jste úplně zapomněli.

To, že se nebojovalo v roce 1939 pokřivilo celý Československý národ který měl do té doby hrdou a jednu z nejmodernější armád. Vojáci chtěli bojovat, ale přišel příkaz z hora proto jediná možnost bal západní a východní legie. I přesto je díky tomu,že se nebojovalo v našem národě nějaká divná pachuť vše vzdát. Jsem hrdej, že děda bojoval u Dunkerku a následně ve Velké Britanii. Když se vrátil domů raději nechtěl mluvit o hrůzách co viděl. Jak se o něj postaralo Československo už je jiný příběh…

michal tam kde posobys odtial pochadza vsetka agresia